PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Já už to říkal posledně. Pokud si myslíte, že v tomto textu řeknu něco nového, tak vás musím zklamat. Pokud jste četli recenzi minulé desky, tak tento článek ani nečtěte, byla by to ztráta času. Pokud se vám líbí THE 69 EYES, tak si novou desku stejně seženete. Mám nyní velké nutkání využít vynikají funkce textového editoru „COPY – PASTE“ (korektor si mou minulou recenzi beztak nepamatuje – na to nesázej, bobánku!!! pozn. korektora) a ušetřit si tak spoustu času. Vzít dobrou knihu a jako pozadí si pustit „Devils“.
Finští THE 69 EYES poslední dobou nejen ve své domovině získávají čím dál větší popularitu. Čím si to zasloužili však nevím. Pravděpodobně však díky podobnému triku jako třeba H.I.M.. Hudba šedesáti devíti očí je, předchozím albem počínaje, pop-rockem okořeněným o melancholický nádech goth/doomových nálad. Naštěstí však od zmíněných krajanů se nezaměřili na tvorbu pro dívčiny na prahu dospívání, ale zůstali v tzv. středním proudu. Asi největší předností téhle party je zpěvák Jyrki, jehož charismatický zvučný hlas mi (ani nevím proč) nejvíce připomíná Elvise Presleyho. Druhou, řekl bych klíčovou postavou, je „šestý člen“ - producent (a klávesák) Johnny Lee Michaels (známý jako autor hudby pro některé filmy, pokud si dobře pamatuji například Sleepy Hollow). Jeho studiová práce a klávesové doplňky jsou většinou výraznější než vesměs nudné a nenápadité kytary. Mám pocit, že po hudební stránce jde skupina dolů. Deska sice obsahuje dostatek pěkných melodií a většina skladeb těží s chytlavých refrénů, ale podpora muzikantů je špatná. Kytaristi tu odvádějí strojovou práci. A to nezahalí ani skvělá produkce a zvuk stvořený ve výborném studiu, ve kterém skupina určitě pracovala díky firmě EMI (ke kterým nedávno přešli).
Od minula se sice jejich hudba nikterak nezměnila, ale tentokrát se na promo fotky oblékly do kůže, do křiváků a řetězů (jako správný rokéři), aby vypadali jako parta tvrdých hochů. Nevím, jestli jim to ještě někdo žere, mám pocit, že zaspali dobu o dvacet let. Ale přeci nebudeme hudbu THE 69 EYES odsuzovat jen dle extravagantního vzhledu hudebníků . Pokud jste je dosud neslyšeli a máte rádi tvorbu TO/DIE/FOR nebo H.I.M., vedle nešlápnete. Pro náročnější posluchače však půjde o průměrný zážitek.
Stejné jako posledně. Pokud jste je však dosud neslyšeli a máte rádi svižný gothic rock, vedle nešlápnete. Pro náročnější posluchače však půjde o průměrný zážitek.
4,5 / 10
Jyrki
- zpěv
Bazie
- kytara
Timo-Timo
- kytara
Archzie
- basa
Jussi69
- bicí
host:
Johnny Lee Michaels
- klávesy
1. Devils
2. Feel Berlin
3. Nothing On You
4. Sister Of Charity
5. Lost Boys
6. Jimmy
7. August Moon
8. Beneath The Blue
9. Christina Death
10. Hevioso
11. Only You Can Save Me
Devils (2004)
Paris Kills (2002)
Blessed Be (2000)
Wasting The Dawn (1999)
Wrap Your Troubles In Dreams (1997)
Savage Garden (1995)
Bump N' Grind (1992)
Vydáno: 2004
Vydavatel: EMI
Produkce: Hiili Hiilesmaa a Johnny Lee Michaels
Vše podstatné je relativně trefně napsané v hlavní recenzi. Tak já jen trochu subjektivních dojmů. Deska „Devils“ sice není žádným převratným temně rockovým albem, ale nabídne rozhodně víc než načančané povrchnosti typu HIM a RASMUS. Už jen machovské vyřvávačky „Devils“ a „Nothing On You“ (zde budou jásat zejména příznivci alba „Cold Metal“ od IGGYho POPa) stojí přinejmenším za povšimnutí. I když bych také přivítal víc špíny a neučesanosti pořád se jedná o pohodový a celkem osvěžující rock n roll.
po prijemnom paris kills je tato sracicka uplne nechutna..som sa zhrozil.......... :((((((((((((
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.